Aktuální výstava

OUT OF THE BLUE_G1P_SUPERFINAL_EL.jpg


Vnímání naší doby, tváří v tvář omezení vědeckého bádání nebo šíření alternativních pravd při úplném potlačení filozofií zaměřených na etiku a humanismus, je řízeno profily v sociálních médiích a algoritmy, které si přisvojují téměř veškeré zbytky individuality. Individualita je řízena a parametricky tvarována. Umění a umělci svou tvorbou a vyplňováním hluchých míst individuálním výrazem a přesvědčením vzdorují parametrům a společenským konvencím. V minulosti se ideály avantgardy zaměřovaly na myšlenky sociálně-kulturního pokroku a na osvětu. Toto však skončilo s nástupem kultury masové spotřeby a ekologické ignorance. 

Umělci prezentovaní na této výstavě se vydávají jiným směrem. Rozvíjejí individuální, subjektivní a konstruktivní pohledy na současnou společnost. Víra v možnost změny aktuálních paradigmat proměnou sebe sama vymezuje bod, ze kterého není návratu. To otevírá nový čerstvý pohled na svět a umožňuje vytvořit a udržet prostor subjektivní individuality. A tak může začít společenská a kulturní změna.  Výstava dává návštěvníkovi skvělou příležitost objevit možnosti individuálního výrazu a vyvolává v něm touhu zakusit onen pocit nekonvenční svobody a osobitosti. Vytvořit si svůj vlastní svět, změnit sama sebe, stanovit si svůj zájem ve světě a začít dělat smysluplné věci.

Autentičnost umění, to jsou různé způsoby, kterými můžeme na umělecké dílo nahlížet jako na autentické. Otázkou je, kolik má v sobě dílo originální nebo vnitřní autority, kolik upřímnosti, opravdovosti výrazu a mravní horlivosti do něj umělec vloží. Něco jiného ovšem je autentičnost zkušenosti, která může být nedosažitelná. Nejenže návštěvník nebo pozorovatel může objekt vnímat v kontextu naprosto se lišícím od záměru autora, ale ani nemusí porozumět důležitým aspektům díla. Autentické zkušenosti nemusí být dosaženo, ale pokud dílo publikum osloví, diváci budou odpovídajícím způsobem reagovat.

Jedním z klíčových pojmů v současné kultuře je empatie. Pokud se umělec se svým dílem obrací na publikum, mělo by být empatické. Není-li empatické, nebude dílo nikoho zajímat. Jestliže má umělec vůli zaujmout, může se stát bodem zlomu, ve kterém si publikum uvědomí daný problém. V sociologii se bodem zlomu nazývá bod na časové ose, kdy určitá skupina rychle a dramaticky změní své chování a většinově přijme dříve neobvyklé postupy nebo úhly pohledu. Máme-li toto na paměti, každé dílo je zajímavé a mělo by zajímat cílové publikum. Pokud ne, schází zpětná vazba. Umělkyně vystavující na této výstavě dělají obojí – empaticky se obrací na publikum a sami se autenticky vyjadřují. Umělkyně prezentované na této skupinové výstavě přesně toto naplňují.


Wolf Guenter Thiel, kurátor


Minulá výstava:

fb_1920_1080px.jpg