PROSTOR PRO ČLOVĚKA / MICHAL ŠKODA

16.11.2016 — 03.12.2016

O výstavě

Výstava se koná u příležitosti vydání knihy
Pavla Melková, Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody, Arbor vitae, 2016

Galerie 1. patro 15/11—03/12/2016

Koncept výstavy: Michal Škoda, Pavla Melková
Kresby: Michal Škoda
Text: Pavla Melková

Koncept výstavy a knihy zařazuje tvorbu Michala Škody do širšího kontextu role prostoru a architektury v životě dnešního člověka a společnosti. Díla z posledního období, tedy grafitové kresby, prostorové intervence a autorské knihy, hledají odpovědi na aktuální otázky ztraceného vědomí zakotvenosti člověka ve fyzickém prostoru současného světa, zejména architektury, respektive veškerého vystavěného prostředí a neschopnosti ho vědomě prožívat a porozumět mu. I když nejsou primárně programovou reakcí na aktuální dění ve společnosti, přesto tak Škodovy práce reagují na nejpalčivější otázky současnosti, jakkoli tomu jejich abstraktní a reduktivní forma na první pohled nenapovídá.

Grafitové kresby z let 2012 – 2016 mohou být v tomto kontextu vnímány jako komunikativní reprezentace žitého prostoru, nabízející jazyk jeho čtení v abstraktní rovině, který může divákovi rozšířit schopnosti vnímání jeho vlastního reálného světa.

Kresby nejsou pouhou reprezentací viděného, ale reprezentací prožitého, cítěného, myšleného a poznaného. Jejich hlavním zdrojem a východiskem je vlastní žitá každodenní zkušenost. V ní autor hledá fragmenty, náznaky, stopy – vztahů a souvislostí, otištěné do vlastností prostoru. V nesčetném nalézá jedno, které vyabstrahováno se stává součástí mapy jemných kontur směřujících k hledanému zobecnělému tvaru.

Z hlediska způsobu vnímání prostoru jako základního východiska díla se u Škody neoddělitelně prolíná smyslová i rozumová rovina, a to jak ve způsobu bytí v prostoru, tak v rámci procesu tvorby a poté i výsledné formy. Smyslové vnímání v rovině čistého prožitku je pro něj impulzem pro zapojení poznávací roviny, která hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem prostor na tomto smyslovém prožitku participuje. Poznávací akt zapojuje analytické zkoumání, hledání principů a řádu, což platí pro bytí v prostoru i pro proces tvorby. Výsledná forma výtvarného díla je poté opět nedílným součtem obojího. Zdá se, že smyslově a emocionálně prožité je zde podrobeno jakési racionální reflexi. Současné Škodovo vztahování se k prostoru tak lze charakterizovat kombinací mezi objektivním pozorovatelským přístupem a subjektivní prožitkovou rovinou.

Škodova díla nikdy výslovně neobsahují zobrazení člověka. Ve skutečnosti jsou ho ale plná a to nejen autora osobně, ale především člověka a lidství obecně. Člověk je v kresbách přítomný několika způsoby. Skrze autora je ideovým tvůrcem prostoru kreseb jako subjektivní interpretace prostoru reálného či mentálního, současně je skrze něj viditelně přítomný v procesu vzniku kresby, kdy jeho život zůstává otištěný v podobě výsledného díla prostřednictvím struktury tvořené gesty tahů grafitu. Především je ale člověk v prostoru kreseb presentní skrze své vnímání, pocity, prožitky a emoce. Místo fyzického těla je zde představen fyzický prostor jeho situovanosti, jehož obraz v sobě skrze abstrakci sčítá reálný či mentální svět a jeho vnímání a prožívání. A to o nás může někdy vypovídat víc, než explicitní zobrazení nás samých, protože naše situovanost ve světě leží v jádru otázek naší existence.

 

Michal Škoda (1962)

Michal Škoda se během svých uměleckých aktivit postupně věnuje sochařství, malbě, instalacím a v poslední době především kresbě, fotografii a autorským knihám, jež sám považuje za nejdůležitější část své tvorby. Výraznou součástí jeho práce jsou příležitostně se vynořující místně specifické intervence. Má za sebou nespočet výstav doma i v zahraničí a jeho díla jsou zastoupena v řadě tuzemských a zahraničních sbírek. Vedle své autorské tvorby Michal Škoda působí od roku 1998 jako hlavní kurátor Galerie současného umění a architektury - Domu umění města České Budějovice, která se za dobu jeho působení stala prestižní institucí s výrazným mezinárodním přesahem.


Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D. (1964)

Pavla Melková je praktikující architektka, věnuje se také výtvarné a teoretické činnosti.     Je společníkem architektonické kanceláře MCA atelier, ředitelkou Sekce detailu města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a vedoucí předmětu Koncept a interpretace na Fakultě architektury ČVUT. Napsala řadu knih, např. Bastion XXXI U Božích muk (MCA 2012), Prožívat architekturu (Arbor vitae 2013), či Stůl u okna, na stole kniha (Arbor vitae 2014).

 

Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody

Pavla Melková

Koncepce a text: Pavla Melková
Poezie ke kresbám: Pavla Melková
Reprodukce: Oto Palán
Fotografie: Petr Neubert
Grafická úprava, sazba a zlom: Robert V. Novák
Odpovědný redaktor: Lev Pavluch
Technický redaktor: Jiří Lammel
Vydalo Arbor vitae v Řevnicích roku 2016
Vydání první

Kniha Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody není standardním žánrem publikace. Není klasickou monografií výtvarníka ani katalogem děl doprovozeným kunsthistorickým rozborem a není ani teoretickou úvahou o prostoru a architektuře, doplněnou výtvarnými ilustracemi. Překračuje žánry, respektive pokouší se o žánr specifický. Je vlastně knihou o hledání jazyka, a to v několika úrovních. Je hledáním jazyka interpretace vnímání a prožívání reálného prostoru člověkem v něm přítomným, a to skrze výtvarný projev a zároveň skrze slovo, interpretující jak výtvarné dílo, tak prostor našeho života samotný. Současně tak zkoumá přesahy a společnou řeč napříč obory – architektury, výtvarného umění a literatury, na cestě ke společnému úběžníku, kterým je tázání se po roli a významu prostoru v životě člověka. Možná i tento text samotný lze navíc chápat jako samostatný subjekt, vedle výtvarných děl a reálného prostoru, kdy součet či průnik všech tří rovin může v knize vytvořit nový celek – prostor k prožití.
Cílem knihy je hledat možné odpovědi na aktuální otázky ztraceného vědomí zakotvenosti člověka ve fyzickém prostoru současného světa, zejména architektury, respektive veškerého vystavěného prostředí a neschopnosti ho vědomě prožívat a porozumět mu. Díla Michala Škody z posledního období, tedy grafitové kresby, architektonické intervence a autorské knihy, mohou být v tomto kontextu vnímána jako komunikativní reprezentace žitého prostoru, nabízející jazyk jeho čtení v abstraktní rovině, který může divákovi rozšířit schopnosti vnímání jeho vlastního reálného světa. I když nejsou primárně programovou reakcí na aktuální dění ve společnosti, přesto tak Škodovy práce reagují na nejpalčivější otázky současnosti, jakkoli tomu jejich abstraktní a reduktivní forma na první pohled nenapovídá.